Ženský pěvecký soubor LAUDATE

Rok 2004 byl pro nás tak trochu rokem cestování. Hned na začátku jsme zavítaly se svým vystoupením na bohoslužby na Košařiska, do Hrádku v Aliančním týdnu modliteb nebo do Těrlicka na slavnostní bohoslužby.

Snažíme se být vždy něčím výjimečné, a proto nás napadlo, nechat si ušít kostýmky, ve kterých se budeme prezentovat při našich vystoupeních. Obětovaly jsme tedy jednu zkoušku k tomu, abychom si vzaly míry, domluvily se na střihu, materiálu a barvě, se kterou by byla spokojená každá laudatka. Byl to docela tvrdý oříšek, ale nakonec jsme se domluvily a zvolily jsme skořicovou barvu a pohodlný střih.

22.05.2004 proběhlo naše první větší celodenní soustředění v Písku. Sešly jsme se hned ráno a posnídaly spolu dobrůtky, které donesla každá z nás. Potom jsme se naplno vrhly do trénování. Pořádně jsme cvičily a snažily se co jak nejlépe vylepšit naši image, vystupování i samotný zpěv. Odpoledne si pro nás naše dirigentka připravila malé překvapení. Navštívila nás paní kosmetička, která nám poradila, jak být i nadále krásné a spokojené samy se sebou. Po práci k nám dorazili i naši bodyguardi (bodyguard = manžel nebo přítel laudatky), kteří nám pomohli s grilováním klobásek.

Celé toto soustředění jsme podnikaly hlavně kvůli tomu, že se v říjnu konalo naše první turné mimo naši republiku a to zájezd do Krajného na Slovensku 09.-10.10.2004. Vyjeli jsme brzo ráno i s našimi bodyguardy autobusem s osobním řidičem. Na místo jsme dorazili kolem poledne. Tam nás přivítali místní občané s otevřenou náručí a po celou dobu našeho pobytu se o nás moc pěkně starali. My jsme jim za to posloužili jak zpěvem tak i Božím slovem. Hned v sobotu k večeru jsme se svým programem vystoupili v požární zbrojnici. Na druhý den ráno jsme zpívali v kostele na Výročí zasvěcení místního chrámu. Byli jsme rozděleni do místních rodin, kde jsme mohli nejen přespat ale také navázat nové vztahy, a poznat jak to chodí i v jiných kulturách. Než jsme se vydali domů v neděli odpoledne, dostali jsme výborný oběd a také plno dobrůtek na cestu. Na náš první zájezd budeme ještě dlouho vzpomínat s radostí a vděčností v srdcích.

Po zbytek roku jsme trénovaly vánoční koledy, se kterými jsme vystupovaly na Večeru koled v bystřickém kostele a také v kostele v Hradišti.